Jak je patrné, mnoho mýtů, které se o vakcínách šíří, není založeno na faktech. Velmi často se jedná o velmi pokroucené informace, které se díky neznalosti mohou jevit jako validní, avšak jakmile si na ně posvítíme pod lupou, shoří jako papír.– čtete zde:https://vedator.org/2020/12/co-vakciny-na-covid-skutecne-neobsahuji/
Obě mRNA vakcíny (Pfizer a Moderna) jsou z vědeckého pohledu skutečně brilantní. Co ale musíte vědět prvně, je, jak funguje imunitní systém. Jednoduše řečeno, vaše imunitní buňky útočí na cokoliv, co je vašemu tělu cizí. Pokud si všimnou proteinu, viru, bakterie nebo čehokoliv, co nerozpoznají, zahájí útok.
Když bojují třeba právě s virem, chvíli trvá než naberou sílu na efektivní útok. Musí totiž nejdřív zjistit, na kterou část viru je nejlepší útočit, aby mohly zahájit produkci látek, které jsou na to potřeba. To může pár dní trvat. A mezitím se virus množí a šíří tělem… Jakmile už ale mají takový boj jednou za sebou, pamatují si ho. V imunitním systému máte „paměťové buňky“, a když se tělo znovu potká se stejným virem, tyhle buňky řeknou: „hele, tenhle kretén už tu jednou byl!“ A díky předchozí zkušenosti může tělo zničit virus ještě dříve, než se začne množit.
A teď zpátky k nové vakcíně: Vědci se podívali na COVID zblízka a všimli si, že má na sobě proteinové výběžky, které by mohly být vhodnými kandidáty pro útok pod vlajkou imunitního systému. Ten protein je mimochodem pro koronavirus velmi důležitý. Díky němu se dostává do vašich buněk. Díky němu je velmi nakažlivý. Ve zkratce – tenhle protein dělá z viru skutečného kreténa.
COVID má vlastní RNA, která v sobě nese kódy pro každou jeho část. Tak si vědci pročetli celou RNA sekvenci a našli tu část, která obsahuje návod na sestavení onoho proteinu. Onoho kretén-proteinu. (Pozn.: DNA je vlastně kuchařka na výrobu věcí v buňce. Buňka si otevře DNA a přepíše ji do RNA. RNA jsou už konkrétní recepty, které buňce řeknou, co má vyrobit. mRNA – doslova „messenger RNA“ – jen říká buňce, co vyrábět.)
Takže si vědci půjčili recept na kretén-protein COVIDu a vytvořili jeho mRNA verzi. Skutečně jen návod na to, jak ten protein vyrobit. A tenhle recept je celá slavná vakcína. Vakcína tedy neobsahuje žádnou část skutečného viru. Jen takový IKEA návod k sestavení KRETEN-PRØTEIN. Není proto ani možné se z vakcíny virem nakazit.
Buňky si návod přečtou a řeknou si: „oukej, tohle dokážu složit“ a (po pár hodinách s imbusem v ruce) vytvoří na svém povrchu několik proteinových výběžků. Jenže imunitní buňky si toho okamžitě všimnou a pomyslí si: „co… to… kurva… má… znamenat!?“ …a spustí útok. A protože protein nikdy neviděly, chvíli trvá, než vytvoří dost látek. Ale potom rozjedou totální blitzkrieg vůči kretén-proteinu. Zvýšená teplota, zimnice, únava svalů… všechny ty „vedlejší účinky“ vakcíny jsou ve skutečnosti vaše tělo páchající na kretén-proteinu pořádnou Hirošimu.
Nakonec ho imunitní systém dočista vyhladí. Ale teď – a to je důležité – si už tělo bude pamatovat jak takový kretén-protein vypadá, i to, jak ho zničit. Navíc tělo během chvíle rozloží i mRNA instrukce. Recept se rozpadne a tělo se ho zbaví. Takže mRNA instrukce jsou pryč, kretén-protein je pryč, všechno z vakcíny je taky pryč. Co ale zůstane jsou informace v paměťových buňkách. Ty si na kretén-protein velmi dobře pamatují.
A pak se stane, že se do těla dostane COVID. Tělo ho reálně nikdy předtím nevidělo, ALE vidělo protein, který má na sobě. A tak si imunitní buňky řeknou: „no to si snad děláš prdel, zase tenhle kretén? Vypadni!!“ Imunitní systém rychle a efektivně spustí operaci „konečné řešení proteinové otázky“ podle šablony, kterou si zapsal posledně, a virus zničí dřív, než se dokáže v těle namnožit a způsobit onemocnění.
Gratuluji! Nyní jste proti COVIDu imunní. Máte funkční návod na to, jak ho ničit okamžitě potom, co se dostane do těla! Ale co kdyby zmutoval tak, že už na sobě nebude mít kretén-protein? No… jelikož virus protein používá na to, aby se dostal do lidských buněk, pokud by se taková mutace přeci jen objevila, bude to znamenat, že zmutovaný virus bude citelně méně nebezpečný.
Slep alespoň jeden vystřihovací model robota a vyfoť jej v zajímavé situaci! Fotografii robota se jménem, věkem a adresou zašli na e-mailovou adresunocvedcu@vscht.cz.
Na vše máš čas do konce roku 2020!
O co soutěžíš?:
cena – stavebnice LEGO Boost – robotická stavebnice 5 modelů v jednom
cena – Robot Tibo vydávající zvuky, sledující svého pána nebo objevující svět
„Konjunkce Jupiteru a Saturnu, které se dočkáme letos, je úkaz staletí,“ řekl Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR. Naposledy bylo totiž přiblížení planet pozorovatelné v roce 1623 a další nejbližší bude v roce 2080. Stejný fenomén těsně před naším letopočtem byla zřejmě tzv. Betlémská hvězda, tedy znamení narození Ježíše.
Planety Jupiter a Saturn najdeme již za soumraku, okolo 17. hodiny, v neskutečně těsné blízkosti. Obě planety bude dělit pouhých 6’ (zhruba pětina průměru měsíčního úplňku) a pohled dalekohledem umožní spatřit obě planety i s jejich měsíci jako jakýsi měsíčně-planetární shluk. Vyjma planet se totiž ve zorném poli ukáží i Jupiterovy měsíce Io, Europa, Ganymedes a Callisto spolu se Saturnovým Titanem, Rheou, Thetys nebo Dione (případně dalšími podle průměru dalekohledu). Takto „Velká konjunkce“ obou planetárních obrů a rodin jejich měsíců nastala naposledy 16. července 1623 a znovu se podobného pohledu dočkají až další generace 15. března 2080. Je to tedy vskutku úkaz století!
Mimochodem, jednou z teorií o původu Betlémské hvězdy je právě konjunkce planet Jupiteru a Saturnu v Rybách v roce 7 před naším letopočtem. Tehdy se planety setkaly na vzdálenost jednoho stupně, ale stalo se tak třikrát během uvedeného roku (v květnu, září a prosinci). Další z teorií dokonce představuje Betlémskou hvězdu jako konjunkci nejjasnějších planet – Venuše a Jupiteru – v blízkosti hvězdy Regulus v souhvězdí Lva (12. 8. roku 3 př. n. l. na vzdálenost asi 7 úhlových minut) a poté o rok později roku 2 př. n. l., kdy zdánlivě splynuly v jednu ještě jasnější hvězdu, protože 17. června toho roku se k sobě na večerní obloze přiblížily tak, že středy kotoučků byly asi 38″ od sebe, což odpovídá rozestupu o velikosti kotoučku Jupiteru. Tak či onak, je to krásná symbolika, že se podobného úkazu dočkáme jen 3 dny před Štědrým dnem.
Vzácné setkání Jupiteru a Saturnu bude nejtěsnější mezi lety 1623 a 2080. Autor: Stellarium.
Na pozorování to ovšem bude chtít vyjet někam do hor, či alespoň do míst s ideálně odkrytým jihozápadním obzorem (a samozřejmě perfektním počasím). Dvojice planet bude už v 17 hodin jen nějakých 10° nad obzorem. V 18 hodin, kdy už bude dostatečná tma, se planety snesou ke 3° výšky nad obzor a o půl hodiny později, v 18:30, zapadají. Pokud bude čistý vzduch, nejlepší cestou je vyhlížet planetární setkání ještě za denního světla se světelným dalekohledem ustaveným na montáži, který obě tělesa zobrazí i na světlém nebi a bude je držet v zorném poli až do jejich západu. Ostatně, maximální přiblížení nastane ve 14:24 SEČ, ještě asi hodinu a půl před západem Slunce. Nejvzácnější události jsou holt vždycky velice prchavé… Tak hodně štěstí!
