přírodopis 6

Včely – NEZkreslená věda IV (CENSORED :))

Dorozumívání včel – osmičkový tanec

What Happens If All The Bees Die?

The Death Of Bees Explained – Parasites, Poison and Humans

Vážky      Stejnokřídlí   Rovnokřídlí     Ploštice  veš dětská

Motýli  Noční motýli     Dvoukřídlí   Blanokřídlí   Brouci

Blechy, blanokřídlí 1 (pilořitky, pilatky)

HMYZ

Stonožkovci

KLÍŠTĚ – NEZkreslená věda

Zoo Praha: Štíři. Máme se jich bát?

Pavoukovci  vodouch stříbřitý

ŽELVUŠKY

mnohoštětinatci    opaskovci

 Žížala – rozmnožování hermafroditů

 PLŽI          MLŽI             HLAVONOŽCI

plži    The Insane Biology of: The Octopus  chobotnice Ted-Ed

kalmar peruánský   How squids outsmart their predators Ted-Ed

PLOŠTĚNCI       Cizopasní ploštěnci   ploštěnka mléčná

Pozorování a regenerace ploštěnek

regenerace ploštěnek

ŽAHAVCI

Žahavci – Centrum biologie, geověd a envigogiky

TROPICKÉ NEMOCI

PRVOCI – NÁLEVNÍCI / SENNÝ NÁLEV -Trepka, Bobovka, Vejcovka,Slávinka/ STAVBA TĚLA TREPKY, KRÁSNOOČKA

Prvoci 1    Prvoci 2

řasy

Jednobunečné řasy

Mnohobuněčné řasy

Lišejníky

lišejníky- Krkonoše

Houby

Plísně

Kvasinky   Pekařské droždí pod mikroskopem

Mykorhiza

10 NEJJEDOVATĚJŠÍCH HUB V ČR

SINICE

Bakterie 1

Bakterie 2

bakterie

Viry a epidemie

VIRY

Buňka

Živá buňka jako továrna

Projevy a podmínky života

vodouch stříbřitý:

 

korýši

Nezmar žere buchanku

Ekosystémy naší přírody

šroubatka

rak říční

chvostockoci 1

chvostoskoci 2

chvostoskoci 3

 

Křižák obecný

Zbarvení křižáků je velmi variabilní, od černohnědého po tmavohnědé, světlehnědé, červenohnědé, oranžovohnědé a zlatohnědé. Vždy je zřetelná charakteristická křížová kresba na hřbetní straně zadečku, kterou tvoří pět bílých skvrn, které mohou různými způsoby splývat, nebo mohou být částečně redukované. Tvar zadečku, který bývá zpravidla mnohem větší než hlavohruď, je nápadný – je nejširší v první třetině, odkud se pozvolna zužuje. Samec odpovídá zbarvením samici, ale zadeček má podstatně menší. Samice mají před nakladením vajec téměř kulovitý zadeček. Zatímco samci dorůstají jen 5–10 mm, samice můžou mít 12–17 mm.

Křižáci tkají charakteristické kolové pavučiny velmi pravidelných tvarů, nejčastěji ve větvích stromů a keřů, ale i mezi vysokými bylinami a na budovách. Celá síť je většinou zavěšena na jednom velmi silném nosném vlákně a mívá obvykle kolem třiceti paprsků. Při stavění pavučiny nejdříve upřede dvě vlákna ve tvaru Y. Pak následují další paprsky a pak udělá hustou spirálu, kterou opatří lepem, aby se kořist pevně chytila. Opotřebenou pavučinu sní a utká novou. Křižák se během dne zdržuje uprostřed své sítě nebo v úkrytu v její blízkosti a čeká na potenciální kořist, kterou bývá poletující hmyz. Když se něco chytí, pavouk bleskurychle vyběhne a kořist usmrtí jedem z klepítek. Pak ji obalí pavučinovými vlákny. Když se kořist stále hýbe, je ještě jednou kousnuta. Poté si ji zavěsí na snovací bradavky a odnese do úkrytu nebo do středu pavučiny, kde ji sní. Křižák se průměrně dožívá tří let. Křižák obecný je nepříjemně jedovatý.

Dospělý samec si už nepřede síť, neloví, veškerý čas tráví vyhledáváním partnerky. Když se mu podaří objevit síť dospělé samice, upřede k jejímu okraji vlastní vlákno, které mu poslouží jako komunikační prostředek – brnká na ni jako na strunu a přenáší zvukové vibrace na partnerčinu síť. Pokud je dostatečně „zručný“, podaří se mu partnerku přesvědčit, aby se přiblížila k jeho vláknu. Posléze dochází k páření, které se obvykle několikrát opakuje. Samec má na konci makadel pouzdra, do kterých ukládá sperma. Tato pouzdra strká do pohlavního otvoru samice. Námluvy velmi často končí zabitím a sežráním samce. Mláďata se líhnou na jaře z vajíček, která nakladla samice na podzim. Dospívají až další rok na jaře. Samice hynou po nakladení vajec, pokud se v okolí náhodně neobjeví hmyz.

krytosemenné rostliny

nahosemenné rostliny

přesličky a plavuně – pravěký les

https://www.facebook.com/TheIndependentOnline/videos/10156086509256636/

Projevy a podmínky života

Planeta buněk

Trepka

Trepka 2

včely