Včely – NEZkreslená věda IV (CENSORED :))
Dorozumívání včel – osmičkový tanec
What Happens If All The Bees Die?
The Death Of Bees Explained – Parasites, Poison and Humans
Vážky Stejnokřídlí Rovnokřídlí Ploštice veš dětská
Motýli Noční motýli Dvoukřídlí Blanokřídlí Brouci
Blechy, blanokřídlí 1 (pilořitky, pilatky)
HMYZ
KLÍŠTĚ – NEZkreslená věda
Zoo Praha: Štíři. Máme se jich bát?
ŽELVUŠKY
mnohoštětinatci opaskovci
Žížala – rozmnožování hermafroditů
PLŽI MLŽI HLAVONOŽCI
plži The Insane Biology of: The Octopus chobotnice Ted-Ed
kalmar peruánský How squids outsmart their predators Ted-Ed
PLOŠTĚNCI Cizopasní ploštěnci ploštěnka mléčná
Pozorování a regenerace ploštěnek
ŽAHAVCI
Žahavci – Centrum biologie, geověd a envigogiky
TROPICKÉ NEMOCI
PRVOCI – NÁLEVNÍCI / SENNÝ NÁLEV -Trepka, Bobovka, Vejcovka,Slávinka/ STAVBA TĚLA TREPKY, KRÁSNOOČKA
řasy
Lišejníky
Houby
Plísně
Kvasinky Pekařské droždí pod mikroskopem
Mykorhiza
SINICE
Bakterie 1
Bakterie 2
Viry a epidemie
VIRY
Buňka
Projevy a podmínky života
vodouch stříbřitý:
Nezmar žere buchanku
Ekosystémy naší přírody
šroubatka
rak říční
chvostockoci 1
chvostoskoci 2
Křižák obecný
Zbarvení křižáků je velmi variabilní, od černohnědého po tmavohnědé, světlehnědé, červenohnědé, oranžovohnědé a zlatohnědé. Vždy je zřetelná charakteristická křížová kresba na hřbetní straně zadečku, kterou tvoří pět bílých skvrn, které mohou různými způsoby splývat, nebo mohou být částečně redukované. Tvar zadečku, který bývá zpravidla mnohem větší než hlavohruď, je nápadný – je nejširší v první třetině, odkud se pozvolna zužuje. Samec odpovídá zbarvením samici, ale zadeček má podstatně menší. Samice mají před nakladením vajec téměř kulovitý zadeček. Zatímco samci dorůstají jen 5–10 mm, samice můžou mít 12–17 mm.
Křižáci tkají charakteristické kolové pavučiny velmi pravidelných tvarů, nejčastěji ve větvích stromů a keřů, ale i mezi vysokými bylinami a na budovách. Celá síť je většinou zavěšena na jednom velmi silném nosném vlákně a mívá obvykle kolem třiceti paprsků. Při stavění pavučiny nejdříve upřede dvě vlákna ve tvaru Y. Pak následují další paprsky a pak udělá hustou spirálu, kterou opatří lepem, aby se kořist pevně chytila. Opotřebenou pavučinu sní a utká novou. Křižák se během dne zdržuje uprostřed své sítě nebo v úkrytu v její blízkosti a čeká na potenciální kořist, kterou bývá poletující hmyz. Když se něco chytí, pavouk bleskurychle vyběhne a kořist usmrtí jedem z klepítek. Pak ji obalí pavučinovými vlákny. Když se kořist stále hýbe, je ještě jednou kousnuta. Poté si ji zavěsí na snovací bradavky a odnese do úkrytu nebo do středu pavučiny, kde ji sní. Křižák se průměrně dožívá tří let. Křižák obecný je nepříjemně jedovatý.
Dospělý samec si už nepřede síť, neloví, veškerý čas tráví vyhledáváním partnerky. Když se mu podaří objevit síť dospělé samice, upřede k jejímu okraji vlastní vlákno, které mu poslouží jako komunikační prostředek – brnká na ni jako na strunu a přenáší zvukové vibrace na partnerčinu síť. Pokud je dostatečně „zručný“, podaří se mu partnerku přesvědčit, aby se přiblížila k jeho vláknu. Posléze dochází k páření, které se obvykle několikrát opakuje. Samec má na konci makadel pouzdra, do kterých ukládá sperma. Tato pouzdra strká do pohlavního otvoru samice. Námluvy velmi často končí zabitím a sežráním samce. Mláďata se líhnou na jaře z vajíček, která nakladla samice na podzim. Dospívají až další rok na jaře. Samice hynou po nakladení vajec, pokud se v okolí náhodně neobjeví hmyz.
přesličky a plavuně – pravěký les
https://www.facebook.com/TheIndependentOnline/videos/10156086509256636/