kůže dokument BBC kožní soustava
krev Víte, která krevní skupina je dárcem pro všechny?
SRDCE – NEZkreslená věda
České zázraky – Psychiatr, který odhalil tajemství krve, dokument
How the food you eat affects your brain
Fandíme zdraví PORUCHY PŘÍJMU POTRAVY
Nejedla jsem i pět dní v kuse, nemoc ovládla celý můj život a každý den, říká vyléčená anorektička
Zhubl na 54 kilo a skončil v nemocnici: I tak jsem si přišel tlustý, byl jsem pitomej, říká Krejčík
neumírejme mladí – imunita
Profesorka Šedivá: Očkování je největším objevem medicíny. Lidé nevědí, co to je imunita
BIOLOGIE ČLOVĚKA
—————————————————————————————————————————————————————————————————————–
Ohrožený druh nosorožce tsunami v Indonésii přežil. Sopka ale hrozí další erupcí, která by mohla být fatální
https://www.postojnska-jama.eu/cs/pribehy-z-rise-divu/tajemne-pibhy-o-malych-draccich/
TOP 5 – Ryb s úžasnými schopnostmi
TOP 5 – Nejdelších ryb a paryb!
Kriticky ohrožení obratlovci:
Červený seznam IUCN (také Červený seznam ohrožených druhů) je seznam ohrožených živočichů a rostlin, vydávaný každé dva roky Mezinárodním svazem ochrany přírody (IUCN).
Přes 35 tisíc druhů je dlouhodobě kriticky ohrožených. IUCN sestavuje tzv. Červený seznam, na který řadí ohrožené druhy na škálu dle stupně ohrožení.
Na seznamu je v současnosti 28 % odhadovaných druhů, které se na Zemi vyskytují. Celkem je ohroženo 40 % známých obojživelníků, 26 % savců, 34 % jehličnanů, 14 % ptáků, 33 % žraloků a rejnoků, 33 % korálů a 28 % korýšů.
Podle čísel z prosince minulého roku jsou významně ohroženi například delfíni či třetina dubů.
Stupeň ohrožení je určován několika kategoriemi a podkategoriemi, od kategorie vyhynulých (či vymřelých) přes střední stupně ohrožení až po kategorii označující takové druhy, které nejsou téměř, či vůbec ohroženy. Tyto kategorie se dávají celosvětově ohroženým druhům i takovým, u nichž se jedná o ohrožení regionální.
Planeta za půlstoletí přišla o dvě třetiny volně žijících živočichů, zjistil Světový fond na ochranu přírody
Která zvířata a rostliny jsou nenávratně pryč? Svět loni přišel o 36 druhů
Kriticky ohrožení sýčkové ve třetině případů hynou v technických pastech
Mořský leguán-Jako jediný z ještěrů hledá potravu v moři. Živí se mořskými řasami u souostroví Galapágy. Je navyklý na nízké teploty a přebytek soli. Dospělý jedinec se může ponořit až do hloubky 12 metrů a být pod hladinou oceánu déle než hodinu. Za normálních okolností však loví pomocí nehlubokých ponorů a lov netrvá déle než 10 minut. Pokud leguáni nehledají potravu, sluní se na kamenech a skalách. Často lze pozorovat až tisícové houfy leguánů na jedné části pobřeží. https://www.facebook.com/RocketsAreCool/videos/865440116918854/
Počet tetřevů na Šumavě roste, ale stále balancuje na hranici pro dlouhodobé přežití
Největší úspěch českých celníků? Teď hrozí mezinárodní ostuda
Divoké šelmy se vrací do Česka. Vlků přibývá, medvěd trhá ovce, rysům ale hrozí vyhynutí
Raději srny než ovce. Vlci se živí hlavně divokou zvěří, tvrdí výzkum
Výsledky pitvy: vlčice u Hradčan zahynula po střetu s jinou šelmou, asi vlkem
Safari park ve Dvoře Králové vrátí nosorožce do Rwandy
Afričtí sloni se evolučně přizpůsobují pytlákům. Našli si způsob, jak se stát nelovitelnými
V Evropě vymřel celý ptačí druh. Stalo se to poprvé po zhruba 170 letech čtěte zde
Obří sladkovodní ryba vyhynula. Od roku 2003 ji živou nikdo neviděl
Rypoši lysí se změní na rostliny, když mají málo kyslíku
Vymřením je ohrožena polovina druhů želv. Pětina už vyhynula
Lidské smysly:
https://www.youtube.com/watch?v=dxOz4R4kNEY
———————————————————————————————————-
Oběhová soustava
o.s.tvoří:
1)orgány: srdce, slezina
2)cévy–krevní:
tepny(vedou krev od srdce, většinou okysličenou-výjimka:plicní tepna)
žíly(krev k srdce, větš.odkysličenou-výjimka:plicní žíla)
vlásečnice
cévy-mízní
3)kapaliny–krev, tkáňový mok, míza
funkce oběhové soustavy:
| funkce | děje, které zajišťuje |
| Přepravní (trnsportní) | -doprava a odvod látek(živiny, O2, CO2, zplodiny…)
-udržování stálého složení tkáňového moku |
| Termoregulační (udržování stálé tělesné teploty) | -rozvod tepla k chladnějším částem nebo jeho odvedení z těla (sálání) |
| Regulace hormonální (humorální) | -doprava výměšků žlaz bez vývodu (hormonů) k buňkám |
| Imunitní (obranná) | -zneškodňování cizorodých látek, choroboplodných zárodků a jejich jedů |
Krev – dospělý člověk asi 5l (akutní ztráta 1/3-přímé ohrožení života)
-neustále se obnovuje
-složení:PLAZMA+KREVNÍ TĚLÍSKA (sedimentace.obr.-zezdola: č.k.45%,
b.k.1%,pl.54%)
Plazma-průhledná nažloutlá kapalina, 91%vody, 8%bílkoviny+cukry, 1% anorg.l. (NaCl)
červené krvinky-bezjaderné buňky koláčkovitého tvaru (obr!), v 1 mm3 5-5,4mil.u mužů a 5-4,8 mil.u žen
-červené krevní barvivo=HEMOGLOBIN(Fe)-přenos kyslíku (okysličená krev jasně červená, odkysličená-temně červená)
-vznikají v červené kostní dřeni (těla obratlů, žebra, hrudní kost)
-120 dní-zanikají v játrech, slezině a mízních uzlinách-(vzniká žluč.barvivo BILIRUBIN, Fe se vrací do kostní dřeně)
bílé krvinky-bezbarvé buňky-více druhů, v 1 mm3 4-10 tisíc (stoupá při nemoci)
-funkce:obrana organismu (pohlcují cizí částice, vytvářejí protilátky)
-vznik:červená kostní dřeň+mízní tkáň
-žijí 1 týden-1měsíc
krevní destičky-nejmenší kr.tělíska, v 1 mm3 200-300 tisíc
-bezbarvé, bezjaderné, nepravidelný tvar (odštěpky buněk kost.dřeně)
-vznik v kostní dřeni
-funkce:zástava krvácení-srážení krve