Slep alespoň jeden vystřihovací model robota a vyfoť jej v zajímavé situaci! Fotografii robota se jménem, věkem a adresou zašli na e-mailovou adresunocvedcu@vscht.cz.
Na vše máš čas do konce roku 2020!
O co soutěžíš?:
cena – stavebnice LEGO Boost – robotická stavebnice 5 modelů v jednom
cena – Robot Tibo vydávající zvuky, sledující svého pána nebo objevující svět
„Konjunkce Jupiteru a Saturnu, které se dočkáme letos, je úkaz staletí,“ řekl Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR. Naposledy bylo totiž přiblížení planet pozorovatelné v roce 1623 a další nejbližší bude v roce 2080. Stejný fenomén těsně před naším letopočtem byla zřejmě tzv. Betlémská hvězda, tedy znamení narození Ježíše.
Planety Jupiter a Saturn najdeme již za soumraku, okolo 17. hodiny, v neskutečně těsné blízkosti. Obě planety bude dělit pouhých 6’ (zhruba pětina průměru měsíčního úplňku) a pohled dalekohledem umožní spatřit obě planety i s jejich měsíci jako jakýsi měsíčně-planetární shluk. Vyjma planet se totiž ve zorném poli ukáží i Jupiterovy měsíce Io, Europa, Ganymedes a Callisto spolu se Saturnovým Titanem, Rheou, Thetys nebo Dione (případně dalšími podle průměru dalekohledu). Takto „Velká konjunkce“ obou planetárních obrů a rodin jejich měsíců nastala naposledy 16. července 1623 a znovu se podobného pohledu dočkají až další generace 15. března 2080. Je to tedy vskutku úkaz století!
Mimochodem, jednou z teorií o původu Betlémské hvězdy je právě konjunkce planet Jupiteru a Saturnu v Rybách v roce 7 před naším letopočtem. Tehdy se planety setkaly na vzdálenost jednoho stupně, ale stalo se tak třikrát během uvedeného roku (v květnu, září a prosinci). Další z teorií dokonce představuje Betlémskou hvězdu jako konjunkci nejjasnějších planet – Venuše a Jupiteru – v blízkosti hvězdy Regulus v souhvězdí Lva (12. 8. roku 3 př. n. l. na vzdálenost asi 7 úhlových minut) a poté o rok později roku 2 př. n. l., kdy zdánlivě splynuly v jednu ještě jasnější hvězdu, protože 17. června toho roku se k sobě na večerní obloze přiblížily tak, že středy kotoučků byly asi 38″ od sebe, což odpovídá rozestupu o velikosti kotoučku Jupiteru. Tak či onak, je to krásná symbolika, že se podobného úkazu dočkáme jen 3 dny před Štědrým dnem.
Vzácné setkání Jupiteru a Saturnu bude nejtěsnější mezi lety 1623 a 2080. Autor: Stellarium.
Na pozorování to ovšem bude chtít vyjet někam do hor, či alespoň do míst s ideálně odkrytým jihozápadním obzorem (a samozřejmě perfektním počasím). Dvojice planet bude už v 17 hodin jen nějakých 10° nad obzorem. V 18 hodin, kdy už bude dostatečná tma, se planety snesou ke 3° výšky nad obzor a o půl hodiny později, v 18:30, zapadají. Pokud bude čistý vzduch, nejlepší cestou je vyhlížet planetární setkání ještě za denního světla se světelným dalekohledem ustaveným na montáži, který obě tělesa zobrazí i na světlém nebi a bude je držet v zorném poli až do jejich západu. Ostatně, maximální přiblížení nastane ve 14:24 SEČ, ještě asi hodinu a půl před západem Slunce. Nejvzácnější události jsou holt vždycky velice prchavé… Tak hodně štěstí!
Dnes je mezinárodní den stromů nejen, že stromy produkují kyslík, ale celkově pozitivně ovlivňují život na planetě slouží jako ukrýt pro živočichy, poskytují potravu vstřebávají prach a škodliviny pomáhají zmírňovat skleníkový efekt tím, že pohlcují oxid uhličitý pásy husté zelené pomáhají redukovat hluk pomáhají regulovat teplotu mikroklimatu kořeny zpevňují půdu a pomáhají zadržovat vodu v krajině mají estetickou fuknci a mají blahodárný vliv na naši psychiku
Je jasné, že stromy musíme chránit tip jak dnešní den stromů oslavit? Můžete podpořit nějakou organizaci, která vysazuje stromy v přírodě
Unikátní jev, ke kterému dochází při smrti bakteriální buňky, se podařilo popsat vědcům z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR pod vedením Libora Krásného ve spolupráci s kolegy z Ústavu molekulární biologie Slovenské akademie věd. Svůj objev publikovali v prestižním odborném časopise Nature Communications.
Bakterie jsou ohraničené buněčnou stěnou, která uvnitř buňky udržuje tlak až dvaceti atmosfér. Pokud ale dojde k narušení stěny, buď mechanicky nebo působením antibiotik, další udržení tak velkého tlaku není možné. Tento tlak následně zapříčiní doslova „vystřelení“ cytoplazmatické membrány spolu s buněčným obsahem do vnějšího prostředí skrze vzniklé otvory v buněčné stěně. Bakteriální buňka umírá.
